výcvik

Agility mají na našem cvičišti vymezeny výcvikové dny na pondělí odpoledne, středu a sobotu. Jednotliví instruktoři si volí (dle možností svých i „svých lidiček a pejsáčků“) nejvhodnější možnou dobu pro svůj trénink.

Skupiny jsou rozděleny dle stupně pokročilosti (a momentálně se snažíme i o velikostní rozdělení). Jednotlivé kurzy jsou: začátečníci, mírně pokročilí a pokročilí. Teprve po zdolání nikoliv Mt. Everestu, ale těchto 3 stupňů kurzů je možno se přihlásit do členství 238. ZKO Kladno Rozdělov – U Zvonečku. Veškerý výcvik je založen na hře, motivaci a radosti!!!

Původní ideou bylo v začátečnickém kurzu seznámit nový tým (šikovný pes + jeho většinou „opožděnější“ a ne tak chápavý… a hlavně pomalýýý psovod?) se všemi překážkami a ještě naivnější představou bylo naučit psovoda pohybovat se (a dokonce vést! psa) po parkuru. Skutečností je, že v záčátečnickém kurzu se člověk i jeho pes „rozkoukává“, zjišťuje, jak to v takovém kurzu chodí, seznamuje se s pravidly, která se by se měla dodržovat, aby se předešlo úrazům psa i člověka a zbytečným nedorozuměním. Pokud se jedná o malé štěňátko, seznamuje se s ostatními psíky a zjišťuje, že na zavolání se musí přijít, i když je zrovna zaneprázdněn mnohem lepší zábavou. Psovod zjišťuje, že důslednost je od slova důslednost! A co je velmi důležité, psovod se učí projevovat se spontánně a chovat se „jako blázen“ (tzn. ječet, pištět, volat naše oblíbené „juuuuu“, tancovat a skákat, prostě dělat cokoli, pokud je třeba našeho čtyřnohého šikulku pochválit, zaujmout či motivovat:-))

Náplní „mírně pokročilých“ je pomalu, ale jistě se učit pohybovat se po parkuru. V tomto stádiu se již tým opravdu seznamuje se všemi překážkami a učí se zdolávat krátké sekvence (cca 3-6 překážek).

Pokročilí jsou již malí-velcí profíci, kteří překonávají sekvence delší, obtížnější a po určité době jsou schopni překonat celý parkur. Učí se točky „na čelo“, „zády“, přebíhat, vysílat, křížit před psem, za psem, vedle psa :o) atd. atd. V tomto stádiu není žádoucí cokoli uspěchat, neb všechny neduhy se nám brzy vrátí... V okamžik, kdy jsou schopni i takového výkonu jako je zdolat celý parkur, zvládají perfektně všechny překážky, mají skloubenou rychlost i přesnost, jsou vysláni do světa velkého „showbussinesu“ = světa závodění.

Závodící se zkrátka zdokonalují ve všem :-) a vychytávají se chybičky, kterým se nepodařilo se vyhnouti. Dopilovávají se naše oblíbené zóničky, náběhy do slalomu apod. A plánují si víkend za víkendem kalendář závodů rok dopředu :o)

Říkáte si: jsem moc stará, mladá, nemám zkušenosti s výcvikem psů, agility parkury bych si stejně nezapamatovala, nemám psa s PP, (ne)mám malé štěně ? ? ? Tak tyto „výmluvy“ u nás neuspějí! ! ! :o) Nebo jste dokonce mužského pohlaví a bojíte se pohlaví něžného? =) Přijďte! a rozšiřte tak nepočetné, za to ženami hýčkané, řady mužů – agiliťáků!

Teď by měl následovat odstavec s názvem KDY A JAK ZAČÍT, ale přece jen ještě raději věnujme pozornost tomu, …

…NEŽ ZAČNEME

V agility je velmi důležitý kontakt psa s majitelem! A proto doporučuji věnovat se pejskovi jak nejvíce to jen jde, společně se vydávat vstříc novým každodenním dobrodružstvím a procházkám, které mohou být velice zábavné!!! (fantazii se meze nekladou - obíhání stromů, přecházení laviček, výlet „MHD“, autem okolo bloku + procházka, setkání s psími kamarády atd. atd.) Učíme pejska radostnému přivolání a hlavně zájmu o hračky (míčky, pešíky, uzlíčky, „pískátka“ …) Pokud je Váš pejsek na Vás dobře „navázán“, napojen na stejnou vlnu, má zájem o hračky (či pamlsky), nejnejnej základy poslušnosti (či se na nich pilně pracuje) a zájem o aport, jste ideálním kandidátem na agility!!! Nicméně, ani vy ostatní nemusíte zoufat! Agility se opravdu může věnovat téměř „kdokoli“ s „čímkoli“:-)))

Řeklo by se: „S výcvikem agility začínáme po posledním očkování, tzn. kolem 4 měsíce věku štěněte.“ Jak snadné… a přitom tak diskutabilní. Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Jsou zastánci začít trénovat již se sedmitýdenním psím miminkem, půlročním dorostencem či dospělým jedincem. Nesmíme též zapomínat, že je rozdíl, a to celkem podstatný, mezi plemeny malými, středními a velkými. Sled učení se jednotlivým překážkám má také každý instruktor pozměněný k obrazu svému, tudíž žádný ideální „plán“ neexistuje. Každý má své metody.

Nejdůležitějí je pro štěňátka fáze socializace. Není podstatné, kolik překážek v pěti měsících umí, ale jak se chová mezi ostatními pejsky, mezi lidmi, jak reaguje na nové a neznámé předměty a situace… a proto se na cvičišti seznamují s ostatními psími i lidskými kamarády. Z překážek prolézají tunely, přecházejí kladinu (lávku) či áčko (šikmou stěnu). Skokové překážky překonávají s laťkami buď na zemi, nebo pár centimetrů nad zemí. Takováto psí mimíska totiž nesmí ještě skákat příliš vysoko, neboť jejich růst není zdaleka dokončen (ani psychický!) a mohlo by lehce dojít k poškození kloubů. Proto se nedoporučuje překonávat pro větší plemena áčko či slalom. Překážky se zpočátku překonávají jednotlivě a s pomocí psovoda i instruktora(!!!). Nikdy nenecháváme pejska bez dohledu! A nikdy se nepouštíme do tréninku bez trenéra!!!!

Bojácnější štěňátko podpoříme milým slovem, hračkou nebo pamlskem, „průzkumníčka“ budeme v jeho rozletu trošičku „krotit“ (ve smyslu dávat ještě větší pozor, nikoliv brzdit jeho nadšení a rychlost!). Vždy k pejskovi přistupujeme s pořádnou dávkou trpělivosti a vřelosti!

Všechny překážky, které máme, jsou vyrobeny dle zkušebního řádu agility ČR a jsou zcela bezpečné pro Vašeho psa i Vás.

Naší (a doufáme, že i Vaší) snahou je, aby psík cvičil s radostí a chutí… aby hodinu před odchodem na cvičák začal bourat nedočkavostí dům… aby z něj sršelo nadšení z pohybu a vášeň z agility… abyste strávili příjemnou hodinku v hezkém prostřední se stejně „postiženými“ lidmi… abyste se alespoň na chvilku oprostili od všedních starostí… aby si Váš pejsek zaskotačil s ostatními… abychom se mohli kochat z dalšího splynutí duší… aby z našich čtyřnohých miláčků byli skvělí společníci a v neposlední řadě (a zde jde skromnost stranou=)), aby se naše „jahoďácké“ řady rozšířily o další vynikající a úspěšné závodníky, kteří se mohou prosadit i za hranice naší krásné republiky! . . .

Potřebné info o Vás a Vašem pejskovi (plemeno (velikost), věk, jméno, kontakt na Vás atd.)

PŘIHLÁŠENÍ NA TRÉNINK

PŘIHLÁŠKA

CO SI VZÍT S SEBOU NA PRVNÍ HODINU?

(a nejen první)

1. psa :o)
2. očkovací průkaz psa
3. neklouzavou obuv (nejlépe kopačky – stejně si je budete muset pořídit:-))
4. kratší vodítko
5. měkký, kožený či nylonový obojek (ne stahovák nebo dokonce ostnáč!)
6. míček nebo jinou oblíbenou hračku (nebojte se přinést celou krabici hraček, však něco vybereme!)
7. plnou kapsu pamlsků (těch nejnej dobrůtek, nebraňte se kuřecím prsíčkům či nějaké „voňavé“ rybičce)
8. dobrou náladu a dávku trpělivosti! (pokud se necítíte nejlépe a na cvičení či výchovu čtyřnohého raráška nemáte chuť, odložte to na jindy)